Interní protikorupční program

Výchovný ústav, středisko výchovné péče, střední škola a školní jídelna Černovice

I. Úvod

Interní protikorupční program je zpracován na základě úkolu z usnesení vlády České republiky č. 39 ze dne 16. ledna 2013, kterým byl schválen dokument Od korupce k integritě - Strategie vlády v boji s korupcí na období let 2013 a 2014, ve znění usnesení vlády České republiky č. 752 ze dne 2. října2013 a č. 851 ze dne 13. listopadu 2013, kterým byl schválen Rámcový resortní interní protikorupční program.

Korupce (latinsky corrumpere = kazit, oslabit, znetvořit, podplatit) je zneužití pravomocí za účelem získání nezaslouženého osobního prospěchu. Znamená takové jednání představitelů veřejného sektoru, jímž se nedovoleně a nezákonně obohacují prostřednictvím zneužívání pravomocí, které jim byly svěřeny.

Korupce je obecné zneužití pravomoci úředních osob, které směřuje k získání nepatřičných výhod jakéhokoliv druhu pro ně samé nebo pro jiné za účelem soukromého obohacení. Korupce je slib, nabídka nebo poskytnutí úplatku nebo jiné neoprávněné výhody s cílem ovlivnit něčí jednání nebo rozhodnutí.

Korupcí je také žádost o úplatek a přijetí úplatku. Úplatek může mít majetkovou i nemajetkovou povahu, tj. úplatkem není jen poskytnutí peněz, ale i např. věcí, služeb resp. protislužeb, výhodných informací, atd. Korupce nabourává základní demokratické hodnoty, oslabuje občanské nebo profesní ctnosti a způsobuje rozpad důvěry v právní stát. Dále negativně ovlivňuje morálku společnosti, zpomaluje rozvoj a brání volné soutěži.

Příčiny korupce je možné definovat jako selhání systému nebo jednotlivce, jejichž dopadem je vznik rizika, tedy možnosti výskytu korupčního chování.

IPP je souborem protikorupčních opatření, jejichž cílem je minimalizovat korupční příležitosti (rizika) a zamezit vzniku možného korupčního prostředí. V případě podezření či prokázání korupce v rámci VÚ, SVP, SŠ a ŠJ Černovice je vzniklá situace řešena ve spolupráci s odborem dalšího vzdělávání a institucionální výchovy a odborem interního auditu MŠMT.

II. Cíle programu

• Cílem Interního protikorupčního programu XXXX je odstranit nebo v maximální možné míře  omezit předpoklady pro vznik korupčního jednání v rámci organizace.
• Cílem Interního protikorupčního programu je vytipovat riziková místa, funkce a činnosti a vymezit oblasti činností, při kterých by mohlo docházet ke vzniku korupce. V souvislosti se zjištěnými korupčními riziky pak definovat zásadní systémové postupy a opatření k jejich minimalizaci.
• Cílem Interního protikorupčního programu je průběžně přijímanými opatřeními vnášet do řídícího systému takové prvky, které již svým charakterem (vícestupňovým schvalováním, kolektivním rozhodováním, zveřejňováním výsledků rozhodovacího řízení apod.) brání vzniku možného korupčního prostředí nebo možnosti nepřímého zvýhodňování.

III. Identifikace hlavních rizikových míst v činnosti resortu

Krizová nebo riziková místa – jedná se o identifikaci oblastí rozhodovacího a schvalovacího procesu, která jsou z hlediska vzniku korupce riziková a kde při nedostatečně nastaveném kontrolním nebo systémovém opatření může docházet k ovlivňování výsledku rozhodnutí.

IV. Opatření ke snížení rizika (protikorupční opatření)

Opatření je soubor postupů, metodických pokynů, vnitřních pravidel apod., které jsou zaměstnanci resortu v rozhodovacím procesu povinni dodržovat. Uvedená opatření by měla cíleně bránit a snižovat rizika negativních jevů. Účinnost opatření je trvale prověřována a v případě zjištěné potřeby (např. na základě zjištění interního auditu apod.) jsou opatření aktualizována.

Kontrola dodržování souboru opatření je součástí řídící práce každého vedoucího zaměstnance. Jejich nedodržování je považováno za porušení pracovní kázně.

V. Katalog korupčních rizik

Katalog korupčních rizik je nedílnou součástí tohoto IPP a je zpracován dle uvedené metodiky zpracování katalogu korupčních rizik

VI. Metodiky zpracování katalogu korupčních rizik

Postup při provedení analýzy korupčních rizik a zpracování Katalogu operativních korupčních rizik (dále jen katalog“) je rozdělen do následujících kroků:

1. Analýza vychází z korupčních  rizik uvedených v katalogu. Ke strategickému riziku (označeno kódem) byla pracovní skupinou vybrána příslušná operativní rizika (sloupec riziko). U těchto rizik bude provedeno ohodnocení významnosti jednotlivých rizik dle bodu 2
2. Provedení ohodnocení významnosti rizika (R) jako součinu vnímaného dopadu (D) a pravděpodobnosti výskytu (P)1

          R = D x P

Význam rizika musí být ohodnocen velmi citlivě s přihlédnutím k celkovému dopadu rizika do činnosti organizace jako celku.

Významná rizika jsou ta rizika, jejichž:

• dopad rizika do činnosti organizace byl hodnocen jako velmi významný nebo nepřijatelný (D: 4-5),
• hodnocení významnosti dosáhlo R: 15- 30 bodů (viz tabulka).

Tabulka 1: Stupeň významnosti

3. Významným rizikům je nezbytné dále věnovat pozornost, tj. řídit je. Z tohoto důvodu je nezbytné pro každé významné riziko stanovit opatření, které povede k minimalizaci rizika (snížení pravděpodobnosti výskytu nebo závažnosti dopadu do plnění cílů nebo kombinace obojího).

4. Provedením komplexní analýzy korupčních rizik a zpracováním katalogu operačních korupčních je ukončena jedna etapa procesu řízení rizik. Další etapou procesu řízení rizik v kompetenci vedoucích pracovníků je

• realizace (postupná)  navržených  opatření k minimalizaci rizik (pro realizaci navržených opatření v praxi .
• průběžný monitoring a vyhodnocování účinnosti opatření k minimalizaci rizik,
• průběžná aktualizace katalogu operačních korupčních rizik (při změně podmínek změna odpovědností, procesů, apod. nebo při výskytu nových významných rizik).